Adolf Odložil

Nekrolog

Pan Adolf Odložil se narodil 21.4.1950 v Bludově, Anně a Adolfovi Odložilovi st. Rodiče vychovali 13 dětí v pořadí - Anna, Marie, Olga, Ludmila, Josefa, Milan, Růžena, Věra, Adolf, Helena, Jaromír, Jan a Zdena. 

Vystudoval střední zemědělsko-technickou školu v Chudobíně.

Již od útlého mládí měl velkou vášeň v zapřahání. Jak jsem mnohdy s ním hovořil, zapřahal co se tehdy dalo. Psy, kozy, krávy, ale I koně, to byla samostatná kapitola, která ovlivnila život nejen jeho, ale také celé jeho rodiny, která jej do posledních chvil v koňařině podporovala.

V roce 1971 se oženil s Marií Šafařovou se kterou vychovali tři děti. Moniku, Petra a Lucii. Po svatbě bydleli v bytovce v Podolí, kde od roku 1974 začala jeho chovatelská kariéra, kdy zakoupil první pony klisnu Salinu. V roce 1987 se přestěhoval na Olešnice, do domu který si s pomocí přátel a rodiny zrekonstruoval ze starého hostince.

Pracoval v JZD ,,MÍR,, Bouzov jako agronom do roku 1990. Od listopadu v roce 1990 začala jeho podnikatelská činnost, kterou provozoval až do poslední chvíle. Podnikal v zemědělství, v chovu koní a provozoval místní vesnickou prodejnu.

Postupně se mu narodily 4 vnoučata Tereza, Pavel, Petr a Benedikt. Začátkem června 2023 se stal pradědečkem malé Elenky

Všechny své děti, i v vnoučata vedl k lásce ke koním a k práci. Pracovití jsou všichni, koně mají také rádi všichni, ale výkonnost vnučky Terezy s ještě dnes žijícím třicetiletým Citem mnohým vyrazila dech a do dnešního dne lze říct, že Cit z Olešnic je absolutně nejvýkonnější ČSP od založení tohoto plemene.

Vzkaz vnoučat:

Náš dědeček Adolf byl skvělý člověk. Dokázal si získat vaši i naši lásku a úctu, jak dokazují slzy v našich očích a smutek ve tvářích. Jeho ztráta bolestně zasáhla každého, kdo ho znal a pro jeho vřelé srdce miloval. Svět bez něj nebude pro nás již stejný, naše společná milovaná místa se jeho odchodem navždy změnila. Odchod blíszkého člověka je vždy velmi bolestivý, obzvlášť když ta osoba pro vás byla vším. Náš dědeček byl pro nás vším. Byl naším rádcem ve chvílích plných nejistot. Byl taky naším zastáncem v jakékoliv situaci, byl ale také naším dětským hrdinou. Věnoval nám svůj čas, sílu, úsměvy i srdce a nic od nás nežádal na oplátku. Miloval nás zcela bez podmínek a stejně tak nám předával vše, co znal a učil nás tomu, co tak miloval.

Adolf Odložil s několika dalšími členy byl zakladatel Pony klub Olešnice o.s. který vznikl v roce 2001, roce 2015 se ,,přejmenoval,, na Pony klub Olešnice, z.s.

Důvodem vzniku bylo vytvořit organizovaný spolek pro výuku dětí v jízdě na pony, kdy se na Olešnicích začalo vzdělávat do dnešního dne stovky dětí.

V témže roce se tento zakladatel plemene ČSP, které je na našem území registrováno od roku 2000 výrazným způsobem zasadil o znovuožití plemene ČSP a stal se zakladatelem SCHČSP, kde do poslední chvíle , byl členem výboru spolku a člen RPK ČSP.

Z jeho chovu vzešlo obrovské množství hříbat a mnoho z nich se stalo účastníky MČR, které se jim v mnoha disciplínách podařilo vyhrát a také se jeho chovatelským produktům podařilo zúčastnit se Mistrovství světa v disciplíně spřežení. I z tohoto pohledu je třeba zdůraznit, že se jednalo o největšího a nejúspěšnějšího chovatele ČSP na světě! Z jeho první klisny Saliny od roku 1974 se jeho stádo za těch 49 let postupně rozrostlo na 55 poníků. Během těchto let se prodalo bezmála kolem 200 hříbat.

Áda při všech svých rozhodnutích ohromoval svým klidným vystupováním a především laskavým používáním zdravého selského rozumu. Jeho fráze, to bude v pohodě, toš dobrý to bylo a v pohodě, mělo jasný dopad na lidi kolem něj, jelikož se cítili v pohodě. Tato pohoda, pohostinnost a kamarádský přístup byl pro mnohé příkladným a měl návykovou sílu, jelikož se sposta lidí za Ádou rádo vracelo a to nejen z okolí, ale z celé republiky a to nejen z koňařského prostředí, jelikož měl rád i spoustu dalších volnočasových aktivit.

Vzkaz dětí

Táto, děkujeme Ti za tvoji dobrotu, lásku. Za pocit jistoty, kterou jsme u Tebe vždy našly a měly. Nikdy nic pro Tebe nebyl problém, nikdy jsme od Tebe neslyšely, že něco nejde. Nikdy sis na nic nestěžoval, a pokud ano my o tom nevěděly. Málokdy jsme od Tebe slyšely slova chvály, ale za to jsi byl hnacím motorem, svou schopnosti jsi nás hnal stále dopředu. Když jsme si myslely že něco nezvládneme, tak jen s klidným srdcem si řekl ,, vidíš že to šlo,,. Dával si nás a mnohé do pohody svým pískáním a zpěvem s často vymyšlenými texty, které teď tak budou chybět. Máš náš obdiv, že do posledni chvíle si byl člověk co vše zvládal, na nic se nevymlouval, žil si naplno, spokojený doma, svou prací.

Táto díky za vše! Jsme hrdí, že jsme tvoje děti!

Odešel z místa, kde žil, které miloval. Odešel při práci kterou celý život vykonával, kterou měl rád, která byla náplní jeho života. Odešel ve stárnoucím těle, ale stále v plné síle, kterou by mu mohl leckdo závidět a s hlavou plnou plánů, a myslí mladého člověka.

Otěže po Ádovi převezme dcera Lucie, která díky opoře přítele Michala a svých sourozenců Moniky a Petra s rodinami ponese odkaz Adolfa Odložila a poníků z Olešnic dál.

A nyní je třeba se rozloučit Adolfovým způsobem.

"Nebrečte, je to v pohodě a nechte si dařit! ZDAREC!"